Žijeme v mimořádné době. Koronavirus způsobil, že najednou i zarytí odpůrci čtení pravidelně procházejí články v médiích. Nevede nás k tomu jenom touha po informacích. Je to hlavně nejistota a strach. Stáváme se závislí na negativní energii zpráv a silných emocionálních slovech. Jako copywriteři tento mocný nástroj novinářů dobře známe. Jen ho používáme trochu jinak.
Představte si situaci. Jdete na internet. Chcete třeba zjistit, kdy otevřou obchody s obuví nebo jestli si můžete jít do parku zaběhat bez roušky. A narazíte na tohle:
Kvůli pandemii je svět na pokraji hladomoru biblických rozměrů *
Viry jsou jako teroristé, můžeme je jen utlumit, říká epidemioložka **
Bezmoc, nebylo do čeho balit mrtvé, popsala Češka boj s covid-19 v USA ***
Začínali jste být klidnější. V Česku čísla nakažených klesají. Už se těšíte, že celá tahle situace bude brzy za námi. A v médiích na vás vybafnou podobné titulky. Terorismus. Bezmoc. Hladomor. Koho by něco takového nevyděsilo?
Právě takovým výrazům říkáme silná slova. Vzbuzují v člověku emoce. Potřebu číst, zjistit víc. Působí na tu nejhlubší vrstvu podvědomí. No uznejte, který článek byste si spíš rozkliknuli?
Důvěrou v českou ekonomiku pandemie silně otřásla ****
nebo
Důvěra v českou ekonomiku v době pandemie poklesla
Ano, samozřejmě, že ten první. Slovo poklesnout je totiž emočně neutrální. Když s ekonomikou ale pandemie silně otřese, to už se vám ježí chlupy na rukou.
Za posledních několik dní jsme v různých článcích na internetu našli hromadu silných slov. Používají je bulvární a zbulvarizované deníky a servery a bohužel se jich nebojí ani veřejnoprávní média, která by měla šířit objektivní zpravodajství. Bez hodnocení, bez emocí. Jenže to vypadá, že ani ona nechtějí zůstat pozadu.
TEST: Jak se cítíte vy, když čtete tyhle termíny?
drtivě, nezadržitelně, napětí, krize, tvrdě zasáhl, beznaděj, zoufalé činy, v šoku, jsem zničený, otřes, zdrtila, umíral strašným způsobem, panika, koronavirus tvrdě zasáhl do života, pandemie drtí domovy důchodců, naprostá izolace, napětí stoupá, koronavirový krach, extrémně infikovaný
Proč to média dělají?
Protože jinak bychom jako čtenáři nezvyšovali čtenost článků, nekupovali si noviny, neseděli každý večer u televizních zpráv. Šli bychom si pro jiné noviny a chodili na jiné servery, ze kterých emoce (a zvlášť ty negativní, které přitahují pozornost víc) doslova stříkají. Silná slova používají novináři jako zbraň v konkurenčním boji. Zajišťují si, že zítra jejich web navštívíme znovu. Dožene nás k tomu strach snoubený s napětím a očekáváním. Zkrátka bezkonkurenční koktejl mediální přitažlivosti.
Jak to mají copywriteři?
O psychologické síle konkrétních slov ví i šikovní copywriteři. Výrazy, které vyvolávají záporné emoce, ale používají zřídka. Když chceme nalákat na produkt našeho klienta, ukážeme ho v co nejlepším světle. Zákazníky motivujeme pozitivně. Používáme silná slova, která ve vás vyvolají chuť, dobrou náladu, příjemnou potřebu.
TEST: Když budete držet v ruce úplně stejné uzeniny, po kterých sáhnete raději?
Šťavnaté domácí klobásy podle tradiční receptury
nebo
Vepřové klobásy balené
A jedno malé doporučení na závěr. Víme, že sledovat zprávy je normální. Děláme to taky. Ale zkuste mít oči dokořán a zamyslet se, proč jste po chvíli smutní a vyděšení. Nejsou to náhodou jenom slova?
* zdroj: Novinky.cz
** zdroj: Idnes.cz
*** zdroj: Novinky.cz
**** zdroj: Novinky.cz